Tunelový komplex Blanka je v provozu již třetím rokem

Přesně před třemi lety v sobotu 19. září 2015 byl zahájen zkušební provoz největšího tunelového komplexu v Praze. Tunelový komplex Blanka se skládá z Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu. Technická správa komunikací, a. s., ČKD a SATRA spol. s. r. o., sledovaly během uvedené doby stav a provoz v tunelu po stránce stavební i technologické, ověřovaly provozní a požární bezpečnost či hodnotily dopad na dopravu a životní prostředí.

„Během zkušebního provozu jsme neshledali žádné zásadní komplikace, tunel funguje spolehlivě. Zkušební provoz nám pomohl odhalit několik drobných závad, které jsme vždy neprodleně a úspěšně vyřešili v řádech několika minut, maximálně hodin. Největším problémem byl zatím výpadek bezpečnostních a kamerových systémů letos v dubnu, protože pokud jsou kamery či čidla mimo provoz, nemohou řidiči kvůli bezpečnosti do tunelu vjet. To nám znovu připomnělo, že je nezbytné dokončit nadřazený komunikační systém města, který by byl schopen nabídnout alternativní trasy,“ hodnotí situaci tunelového komplexu generální ředitel Technické správy komunikací hl. m. Prahy Petr Smolka. Výše zmíněná porucha tehdy omezila provoz tunelem na 38 hodin a způsobila řadu dopravních komplikací. Kolony na objízdných trasách tak jen potvrdily výjimečnost a nenahraditelnost celého komplexu v dopravní síti města.

Z hlediska bezpečnosti bylo v období začátků provozu chování některých řidičů, kteří se otáčeli svá vozidla do protisměru v blízkosti mimoúrovňové křižovatky Malovanka. Změna režimu oproti předcházejícímu stavu způsobovala, že někteří řidiči omylem vjeli do Brusnického tunelu, kde se snažili v rozpletu otočit do opačného směru a pokračovat směrem ke Strahovskému tunelu. Pro zlepšení orientace řidičů bylo v prostoru křižovatky provedeno vodorovné dopravní značení s uvedením místních cílů (Troja, Smíchov). Bezpečnost v tunelech je vedle automatického dohledu prověřována v rámci taktických cvičení jednotek integrovaného záchranného systému.

Na vybraných místech Technická správa komunikací průběžně monitoruje i počty projíždějících vozidel. Denně tunely k průjezdu využije v průměru 85 tisíc řidičů. První milion vozidel projel Blankou již během prvního měsíce zkušebního provozu. „Na komunikacích, které napojují tunely na povrchovou komunikační síť, došlo k nárůstu dopravy. Jde například o ulice V Holešovičkách, Patočkova, Dobříšská, Svatovítská. Ulevilo se naopak ulicím Milady Horákové, Veletržní a Argentinské, kde došlo ke snížení intenzity dopravy. Pro zajištění řádné funkce stavby je však nezbytné dokončit zbývající stavby systému nadřazených komunikací, zejména městský okruh,“ doplňuje Petr Smolka.

Stavba průběžně procházela také měřením hluku a imisí. Hluk byl monitorován na celkem 33 místech, imise na osmi. „Díky zprovoznění tunelového komplexu Blanka se snížila hluková zátěž na většině měřených míst. Měření znečišťujících látek v ovzduší se momentálně zpracovává. Všechny výsledky měření hluku a imisí jsou veřejnosti zpřístupněny na webových stránkách www.tunelblanka.info,“ říká Alexandr Butovič společnosti SATRA, spol. s. r. o. Pravidelná údržba se provádí v předem naplánovaných nočních uzávěrách povolených odborem dopravních agend pražského magistrátu.

Informace o plánovaných údržbě a souvisejících dopravních omezeních v roce 2018 najdou zájemci v článku https://www.izdoprava.cz/aktualni-zpravy/2018/docasne-uzavirky-prazskych-tunelu-v-roce-2018/

Zdroj: TSK Praha