Ministr dopravy představil nové plány s českým přístavním územím v Hamburku
Ministr dopravy Dan Ťok informoval ve středu 22.4.2015 na jednání vlády o dalších plánech s českým přístavním územím v Hamburku. Cílem je, aby areál byl více využíván českými logistickými společnostmi, poskytoval komplexní zázemí pro jejich obchodní činnost a podporoval obchod České republiky. Stát za tímto účelem hodlá vypovědět stávající nájemní smlouvu, vypsat nové výběrové řízení a areál v dalších letech rekonstruovat.
Česká část Hamburku se nachází ve středu města a přístavu. Je tvořena molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami. Nad českou částí Hamburku Česká republika vykonává svrchovanou moc, jako na kterémkoliv svém území. Na „českých“ pozemcích v Hamburku stojí řada různých nemovitostí, ubytovny pro posádky lodí i zaměstnance, sklady, správní budovy. Výhodou těchto pozemků je také to, že nepatří do německého celního území, jsou privilegovanou bezcelní zónou.
Stavby a zařízení v českém přístavním území v Hamburku jsou po 30 letech provozu opotřebované a po 15 letech bez investic vyžadují rekonstrukci. První investice ve výši 15 milionů korun, která řeší havarijní stav, se již začíná realizovat. Kompletní obnova území si vyžádá náklady ve výši 100 až 150 milionů korun a potrvá tři roky. Už ve druhé polovině roku 2015 budou části území opět znovu využitelné pro logistické operace na otevřených plochách a pro stání plavidel. Rozšíření využívání krytých prostor a administrativy je reálné v roce 2016.
Další užívání českého majetku v Hamburku v souladu s Versaillskou smlouvou bude zajišťovat Ředitelství vodních cest ČR prostřednictvím transparentního výběrového řízení. Rámcová kalkulace při konzervativním odhadu výnosů pouze z kancelářských prostor představuje zisk cca 2 až 5 milionů korun ročně. Kancelářské prostory s dalším zázemím budou k dispozici zejména pro české dopravce a přepravce prokazatelně přepravující zboží vodní dopravou. Využít bude možné také krátkodobého skladování zboží, parkování nákladních vozidel, zázemí pro posádky, ale také stání plavidel vnitrozemské plavby v období mezi vykládkou a nakládkou i s napojením na energie a zásobování. Otevřen bude také prostor pro kompletaci velkých zásilek a jejich skladování i překladní činnost na vnitrozemskou vodní dopravu a železniční dopravu pomocí vlastní vlečky.
Část hamburského přístavu Moldauhafen má Česká republika pronajatou do roku 2028. Pronájem části Hamburku od Německa je důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28.10.19187 až do jeho kapitulace 11.11.1918. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetsko a Německá Jižní Morava a vnitřních enkláv Jihlava, Brno a Olomouc, odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení svých práv. K realizaci Versailleské smlouvy došlo v Hamburku až v roce 1929, kdy město Hamburk pronajalo vhodné prostory Československu. Při rozdělení Československa dne 31. prosince 1992 připadla celá československá část Hamburku České republice.
.
