Dálnice D1 slaví 50 let od otevření prvního úseku (Praha – Mirošovice)
Zahájení stavby – Protektorát Čechy a Morava
Mnichovská dohoda z roku 1938 připravila zemi o některé zásadní silniční a železniční trasy. Vláda urychlila práce na přípravě tří velkých infrastrukturních projektů k novým hranicím, železnice Německý Brod – Brno, silnice Plzeň – Ostrava a čtyřproudové dálnice z Prahy do Velkého Bočkova (na československo-rumunské hranici). Dne 23. prosince 1938 vydala vláda nařízení č. 5/1938 Sb. 372/1938 Sb. o výstavbě dálnic a zřízení Generálního ředitelství dálnic. Nařízení předpokládalo výstavbu dálnice východ-západ do čtyř let.
Od ledna 1939 mělo Generální ředitelství dálnic 108 zaměstnanců. Dne 13. ledna 1939 byl schválen projekt Praha – Jihlava – Brno – slovenská hranice a zahájení výstavby úseků Chodov (dnes součást Prahy) – Humpolec a Zástřizly – Lužná. Výsledkem bylo, že předseda vlády Podkarpatské Rusi Avgustyn Vološin požádal o přidání i úseku slovenská hranice – Chust. Stavba byla zahájena 24. ledna v Zástřizlech v pohoří Chřiby na úseku Zástřizly – Lužná.
Německá okupace Československa přinesla do projektu jen malé technické změny a v květnu 1939 byla zahájena stavba dalšího úseku Chodov – Humpolec. Rostoucí nároky druhé světové války stavbu zpomalily a v roce 1942 byly práce zcela zastaveny. Po válce byly práce obnoveny především na hlavních mostech v roce 1946, ale jen s malým počtem pracovníků.
Po roce 1948 práce pokračovaly. V lednu 1949 však byl úsek v Chřibech v roce 1949 zrušen a úsek Praha – Humpolec o rok později. Všech 77 km rozestavěné dálnice včetně 60 mostů zůstalo nevyužito.
Pokračování stavby v ČSSR
V šedesátých letech minulého století doprava velmi rychle rostla, a proto byl vypracován nový plán dálnice D1 Praha – hranice se Sovětským svazem. Práce na úseku Praha – Brno byly zahájeny v roce 1967, převážně s využitím staré trasy z prvního pokusu. V roce 1971 byl dokončen 21 km dlouhý úsek Praha – Mirošovice a v roce 1980 205 km dlouhá trasa do Brna.
Na slovenské části byla výstavba zahájena v roce 1973 14 km dlouhým úsekem Ivachnová – Liptovský Mikuláš spolu s výstavbou přehrady Liptovská Mara. V roce 1980 přibyl 19 km dlouhý úsek dálnice Prešov – Košice. Na přelomu 80. a 90. let byl vybudován 19 km dlouhý úsek Brno – Vyškov a dalších 20 km z Liptovského Mikuláše do Hybe na Slovensku.
Po rozpadu Československa došlo ke změnám trasy, stavba již nebyla plánována na Slovensko, ale do Lipníku nad Bečvou (náhradou plánované trasy je rychlostní silnice R49). Kvůli rostoucímu provozu v okolí Prahy byl první úsek do Mirošovic rozšířen ze 4 na 6 pruhů a podobně se plánuje rozšíření i v okolí Brna. Po jejím zrušení se žádné nové úseky nestavěly. V roce 2002 byla zahájena výstavba 18 km dlouhého prodloužení z Vyškova na východ, které bylo otevřeno v roce 2005. Další rozšíření východním směrem byla otevřena v letech 2008, 2009 a 2010, v roce 2011 dosáhla dálnice křižovatky s rychlostní silnicí R55 a rychlostní silnicí R49 u Hulína, trasa se stočila na sever k Přerovu (a Lipníku nad Bečvou).
Současně byl úsek z Lipníka nad Bečvou do Ostravy v letech 2004-2009 z historických důvodů budován jako dálnice D47, otevřen však byl jako součást dálnice D1. Úsek z Ostravy k polským hranicím (a Autostrada A1) byl otevřen koncem roku 2012, ale pouze pro automobily do 3,5 tuny, protože polská strana měla problémy s mostem u obce Mszana. Od roku 2014 je most otevřen a všichni mohou jezdit z Ostravy k polským hranicím a dále, až do Katovic. Úsek Přerov – Lipník nad Bečvou byl otevřen v prosinci 2019.
Jediný úsek, který ještě není dokončen, je úsek Říkovice – Přerov. Stavba bude teprve zahájena (plánováno v listopadu 2021), předpokládaný termín dokončení je v roce 2024.
Foto: Honza Groh | Wikimedia Commons | CC BY 3.0