Barokní vesnice Byšičky má půvabnou kruhovou náves
Veřejný prostor může mít mnoho podob a náves v Byšičkách příjemně pohladí po duši. Udržovaný prostor má květinovou výzdobu i 
netradiční památní desku. Vesnicí vede Labská cyklostezka. Starobyle udržovanou náves dokreslují lípy a mezi nimi pseudogotická kaple sv. Václava z roku 1888. Obec Byšičky poskytla exteriéry k řadě českých filmů, z nichž nejznámější je „Procesí k panence“ režiséra V. Jasného(1961) a „Příliš hlučná samota“ s Philippem Noiretem (1994).
První zmínky o hospodářském dvoru Byšičky pocházejí z počátku 16. století. Ve 30. letech 17. století saská vojska dvůr vypálila. Novou obec Byšičky založil hrabě F. A. Špork na místě dvora v roce 1717 jakou součást uměle komponované barokní krajiny. Prvotních osm chalup stavěno bylo do kruhu, do něhož vedou dva vchody nepatrné, často zahrazené přelízkou, takže neznámý, který se octne na návsi, stěží nalezne východ. Špork dal každému sedlákovi do užívání část polí, luk a lesa, za což měli osadníci povinnost 2 dny a o žních 3 dny v týdnu robotovati.
Náves byla dělena na dvě poloviny, z nichž každá řada obsahovala čtyři usedlosti. K rozdělení některých dalších usedlostí na návsi 
došlo v pozdějších dobách. Na konci 19. století byly postaveny další domky podél ulice směrem na východ. Byšičky se mohou pochlubit vedle unikátního půdorysu vysoce kvalitní architekturou, z níž větší část pochází z konce 19. a počátku 20. století (zvláště hodnotné usedlosti jsou čp. 5, 6, 7, 9). Dochovaly se též příklady starších roubených domů v kožichu z 1. poloviny 19. století (zejména čp. 2, 4, 35, 8). V interiéru kaple sv. Václava se dochoval oltářní obraz sv. Václava a dekorativní malby na stěnách.
V roce 2017 oslavila obec 300. výročí založení. Obci přijel požehnat kardinál Dominik Duka a odhalení pamětní desky českému velikánovi Járovi Cimrmanovi se zúčastnil herec Cimrmanova divadla Petr Brukner.
Foto: B.Borová, IZDoprava
