Výjimečné průzkumy na území budoucího Pražského okruhu odhalily nečekané tajemství
V průběhu nezbytných průzkumů, které jsou součástí přípravných prací pro budoucí Pražský okruh v úseku D1 – Běchovice, se na území postupně objevili tři různí týmy odborníků: pyrotechnici, archeologové a specialisté v oblasti archeogeofyziky.
S pomocí speciálních zařízení byla opakovaně prozkoumána plocha o rozloze více než 239 hektarů. Během těchto průzkumů bylo objeveno velké množství magnetů, které generovaly signál na měřicích přístrojích s podobnou intenzitou jako letecká bomba.
V příštím období, kdy bude vegetace v klidu, budou pokračovat přípravné práce prostřednictvím kácení stromů. Tyto kácené oblasti budou následně důkladně prozkoumány pyrotechniky. Současně se Státní silniční správa ČR snaží vybrat zhotovitele pro záchranný archeologický průzkum, který by měl začít v následujícím roce po obdržení stavebního povolení pro dostavbu tohoto úseku Pražského okruhu. Očekává se, že toto povolení bude vydáno v prosinci tohoto roku.
Během pyrotechnického průzkumu byla prostor ve srovnání s jinými stavebními lokalitami významně ovlivněna magnetickými objekty. Tyto magnety jsou běžně využívány v kravích k tomu, aby přitahovaly k sobě všechny kovové předměty, které by mohly krávy spolknout, a tak zabránily zraněním. Po splnění svého účelu procházejí trávicím systémem a s hnojem se dostávají na pole. Magnetometr následně tento signál detekuje, a výsledný signál na mapě měření je srovnatelný s tím od letecké bomby, jak upozornil Jiří Chládek, odborník na pyrotechnické průzkumy.
Pyrotechnický průzkum probíhal na zemědělských plochách a termíny realizace často kolidovaly s agrotechnickými lhůtami. Toto plánování a samotné práce byly z toho důvodu organizačně i logisticky velmi náročné.
Pokročilé pyrotechnické průzkumné postupy:
1. Vytvoření technologického postupu pro vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami (pyrotechnický průzkum) s následným schválením od Policie ČR (Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy).
2. Geodeti vytyčili obvod stavby, včetně dočasných a trvalých záborů, včetně půdních bloků a podle pěstované plodiny. Toto vytyčení bylo náročné na logistiku, zejména kvůli sklizni a setí nových plodin, kdy musely být všechny činnosti změřeny a ověřeny. V některých případech zemědělci kolíky vytyčené geodety zaorali.
3. Měřící tým použil magnetometr k prozkoumání vytyčené plochy. Tyto terénní údaje byly následně zpracovány do mapy vertikálního gradientu magnetického pole země, kterou použili pyrotechnici k dalšímu ověření.
4. Skupina pyrotechniků identifikovala přesnou polohu zdroje detekovaného signálu pomocí magnetometru a ručních detektorů, a následně tento zdroj ověřila ruční sondou. Během tohoto procesu střídali práci kopání a měření. Jakmile byl předmět objeven, byl předán policii a zapsán do knihy nálezů. V případě, že rozsah výkopu přesahoval schopnosti ruční sondy, bylo místo označeno a následně prozkoumáno bagrem a pyrotechnikem.
5. Pokud bylo třeba, provedla se dodatečná metalodetekce ručními detektory kovů na ověřovaných místech, aby byly odstraněny všechny detekované předměty.
6. Posledním krokem bylo zpracování a interpretace naměřených hodnot z pyrotechnického průzkumu.
Záchranný archeologický průzkum. Archeogeofyzika využívá speciální techniky a zařízení pro mapování podzemního prostoru a identifikaci potenciálních archeologických nalezišť. Tímto způsobem je možné určit, kde jsou pravděpodobně zachovány historické struktury, artefakty a další důležité prvky, které by mohly být ohroženy stavbou nebo jinými zásahy do krajiny.
Tato metoda umožňuje efektivněji alokovat zdroje a úsilí do oblastí, kde je pravděpodobnost významných archeologických nálezů nejvyšší. To přispívá k ochraně kulturního dědictví a zároveň snižuje náklady a časovou náročnost na provádění záchranných archeologických prací.
Archeogeofyzika tak hraje klíčovou roli ve způsobu, jakým moderní technologie a vědecké metody přispívají k lepšímu porozumění a ochraně historických památek a archeologických nalezišť v současném stavebním a výzkumném prostředí. Je to nástroj, který pomáhá spojit minulost s přítomností a zajišťuje, že kulturní dědictví je chráněno pro budoucí generace.
Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 DEED
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
