V areálu Národního technického muzea (NTM) v Praze jsou k vidění dvě opravené parní lokomotivy

Od začátku září budou dočasně k vidění v areálu Národního technického muzea (NTM) v Praze dvě opravené parní lokomotivy ‒ 210.001 Serényi a 411.019 Conrad Vorlauf. V druhé polovině září se přesunou do Železničního depozitáře NTM v Chomutově, kde budou přístupné až do konce sezóny. Lokomotiva Conrad Vorlauf je třetí nejstarší v Česku dochovanou lokomotivou. Vyrobili ji v roce 1873 ve Vídni a pojmenovali po středověkém vídeňském starostovi. Sloužila až do roku 1954, kdy ji Československé státní dráhy odprodaly na vlečku cihelny. I Serényi byla vyrobena v hlavním městě rakouského císařství ‒ od roku 1905 na trati Újezd-Luhačovice spojovala lázeňské město v rámci takzvané Vlárské dráhy se zbytkem železniční sítě v monarchii. Lázeňským cestujícím sloužila na lokální desetikilometrové trati do roku 1953.

Na restaurování lokomotiv poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši 23 milionů korun. Projekt zahrnuje i generální opravu stroje 464.102 Ušatá. Lokomotivy vyráběné v ČKD v pražských Vysočanech v letech 1933-1940 jezdily hlavně na náročných tratích hornatého českého pohraničí. Ušatá je jediný dochovaný exemplář ze dvou vyrobených prototypů vylepšené verze řady 464.1. Název nese podle charakteristických kouřových deflektorů. Obnova Ušaté bude dokončena v letošním roce a lokomotiva bude uvedena do plně provozního stavu.

Záchrana kolejových vozidel představovala náročnou práci, o kterou se postarali specialisté ze společností Railway Capital (v případě lokomotivy Serényi) a 1. Kolínské lokomotivní, která dala dohromady Conrada Vorlaufa. Lokomotiva Serényi dorazila do opravy nekompletní a ve velmi zuboženém stavu. „Její části do naší dílny přijely naložené na dvou vagonech v rozloženém stavu včetně beden s drobnými díly. Restaurování bylo náročné nejen pro celkovou zchátralost a silnou korozi dílů včetně rámu a vodních van, ale především proto, že řada detailů chyběla a jejich novou výrobu jsme prováděli prakticky bez podkladů, podle znalostí z oboru historické železniční techniky a podle citu pro věc,“ vzpomíná Jan Šatava, majitel firmy Railway Capital.

Také renovace nejstarší dochované parní lokomotivy představovala velkou výzvu. „Kromě standardních činností, se kterými se při renovování parních lokomotiv setkáváme běžně, bylo pro nás asi nejkomplikovanější obstarání, případně výroba chybějícího příslušenství lokomotivy. Částečně se s velikým štěstím podařilo sehnat originální díly, jako například lubrikátor, a částečně bylo nutné přistoupit k náročné výrobě replik, např. u návěstních svítilen z doby císařsko-královských státních drah,“ říká Michal Bednář, jednatel 1. Kolínské lokomotivní.

Letos v dubnu uvedlo NTM do provozu v Čelákovicích novou halu CD 04, která je vzorem moderního depozitáře s podporou inteligentních technologických systémů. Svoje místo zde najdou sbírkové předměty ze sbírek Věda, technika a průmyslová výroba. „Tím konečně končí anabáze, která začala násilným vystěhováním muzea z Hradčan do Invalidovny v roce 1941,“ raduje se Jiří Čermák, vedoucí odboru projektového řízení Národního technického muzea. Po povodních v roce 2002 se zachráněné sbírky musely přestěhovat z Karlína do areálu muzea na Masarykově nádraží. Rozvoj depozitárního areálu v Čelákovicích umožnila dotace z IROP ve výši 100,4 milionů korun. Podpora umožnila nejenom vybudování nové haly, ale i konzervaci sbírkových předmětů a nahrazení zastaralého software pro evidenci sbírek.

Projekty financované z IROP tak zprostředkovaně podporují vznik Muzea železnice a elektrotechniky NTM na pražském Masarykově nádraží, o jehož financování rozhodla vláda v lednu 2019 v programu Péče o národní kulturní dědictví. První návštěvníky zde přivítají v roce 2028. V novém muzeu pak najdou svůj domov restaurované vzácné lokomotivy. Jednou z oblastí podpory Integrovaného regionálního operačního programu(IROP) je i ochrana a rozvoj kulturního dědictví. V uplynulém programovém období na tyto účely bylo vyčleněno přes třináct miliard korun, ve stávajícím období dalších téměř devět miliard korun.

Zdroj a foto:

Ministerstvo pro místní rozvoj, IROP