Stav železničního mostu pod pražským Vyšehradem si vyžádá dopravní omezení
Železniční most pod Vyšehradem je na hranici své provozuschopnosti. Správa železnic proto v průběhu letošního roku postupně přistoupí k nezbytným opatřením, která budou mít vliv na železniční provoz. Jako první začal v polovině ledna platit zákaz jízdy vlaků s více lokomotivami. Cílem dalších přijímaných opatření je udržet provoz na mostě v maximálně možném rozsahu, aniž by byla ohrožena bezpečnost. Současně Správa železnic podniká kroky ke zmírnění výhledového omezení pro nákladní dopravu. Od poloviny února 2023 je Správa železnic nucena přistoupit ke snížení třídy zatížení mostu z C3 na C2, to v konečném důsledku zamezí provozu nákladních vlaků. Počínaje rokem 2024 se traťová rychlost sníží na 20 km/h a na most nebudou moct vjet těžší drážní vozidla, zároveň bude po stávající konstrukci moct projíždět pouze jeden vlak. Celkové zatížení mostu se pro příští rok musí snížit na 60 procent současného rozsahu.
Most mezi Smíchovem a Výtoní prošel v posledních letech řadou podrobných průzkumů, byl podroben statickému přepočtu a diagnostiku doplnily také zatěžovací zkoušky. V reakci na výsledky zpřísnila Správa železnic dohled nad mostem a ve spolupráci s ČVUT zavedla od roku 2020 dlouhodobý monitoring. Konstrukce jsou trvale osazeny čidly, která průběžně sledují a vyhodnocují pokračující změny. Správa železnic i pro letošek plánuje ošetření kritických míst na mostovce a hlavních nosnících. Stav jednotlivých částí však odpovídá jejich stáří, materiálu, konstrukčnímu řešení i provoznímu zatížení a údržbou jej už nelze zvrátit. Přestože je most na hranici své životnosti, se zavedenými opatřeními je provoz na něm i nadále bezpečný.
Pro trasování nákladní dopravy je v této části Prahy podstatný Branický most, s jehož opravou a zdvoukolejněním úseku Branický most – Praha-Krč – Spořilov začneme v letošním roce. Správa železnic v nejbližších dnech vypíše tendr na zhotovitele stavby. Významným hlediskem hodnocení nabídek přitom bude zkrácení tzv. nickolejného provozu, tedy období, kdy po mostě vlaky jezdit nebudou.
Současná konstrukce vlastního přemostění Vltavy pochází z roku 1900 – 1901, včetně konstrukcí 4 polí předmostí pod Vyšehradem a obou schodišť. Most byl postaven mostárnou bratří Prášilů v Libni, společně s Českomoravskou strojírnou a Pražskou akciovou strojírnou, bývalou Rustonkou. Oba prvně uvedené podniky prováděly rovněž stavbu petřínské rozhledny. Obnova mostu v roce 1900 se rovněž časově shoduje s postavením nových budov nádraží Praha – Vyšehrad i stavbou nové Fantovy budovy Hlavního nádraží. V prosinci 2004 byl soubor železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov prohlášen nemovitou kulturní památkou.
Zdroj:
Správa železnic
Foto:
B.Borová, IZDoprava