Ministerstvo dopravy chystá na podporu cyklistické dopravy finanční prostředky i změny zákona
Na dnešní tiskové konferenci na Ministerstvu dopravy získali novináři informace o chystané podpoře bezmotorové dopravy v městě. Vedení měst a obcí potřebují více finanční podpory a náměty k úpravám komunikací, tak aby nedocházelo k ohrožení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.
„Rostoucí zájem měst a obcí i české veřejnosti jsme vnímali. Doposud ale chybělo ukotvení bezmotorové dopravy v struktuře Ministerstva dopravy. To jsme nyní změnili a počítáme i s další finanční podporou na výstavbu cyklistické infrastruktury,“ řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
O finance na cyklostezky mohou města a obce či jejich svazky žádat již od roku 2000, a to prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Od roku 2014 je možné postavit s příspěvkem ze SFDI nejen cyklostezky, ale vyznačit také cyklopruhy na vozovce nebo upravit výšku a tvar obrubníků. Za celou dobu přitom bylo dokončeno téměř 500 projektů, na které SFDI poskytl celkem 1,56 mld. Kč. Nejde ale jen o přímé finance do cyklistické infrastruktury. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic a jednotlivými kraji se hledají možnosti na realizaci cyklistických pruhů na silnicích I., II. a III. třídy, pokud vedou obcemi a šířkové uspořádání komunikace dovolí jejich realizaci.
Další aktivitou, kterou SFDI v příštích letech podpoří výstavbu cyklostezek, je financování projektových dokumentací. Předpokládaná míra podpory by měla činit 85 %. Konkrétní forma bude známa po schválení pravidel pro rok 2016, jejichž zveřejnění je plánováno v září.
Ministerstvo dopravy chce využít také chystané změny zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Proto přijde s vlastními pozměňovacími návrhy, které předloží poslancům v rámci projednávání zákona v Poslanecké sněmovně. Jednou z chystaných změn je takzvaná cyklistická ulice, tedy opatření běžné v Německu či Rakousku (tzv. Fahrradstrasse). Princip cyklistické ulice je v tom, že umožní cyklistům i autům pohyb po jedné komunikaci, avšak cyklisté mají absolutní přednost v jízdě, auta je nesmí omezit a jsou považována za „hosty“. Cyklistická ulice zároveň přináší omezení rychlosti na 20 km/h.
Další novinkou, kterou chce ministerstvo prosazovat, je jízdní pruh pro cyklisty. Toto opatření má svém místo především v úzkých městských ulicích, kam se často vedle sebe nemohou vejít vyhrazené pruhy pro veřejnou a motorovou dopravou, a v omezeném prostoru se hledá místo pro bezpečný průjezd jízdních kol. Do jízdního pruhu pro cyklisty tak může zajet i nákladní automobil s větší šířkou, nesmí ale ohrozit ani omezit cyklistu v tomto pruhu.
Stát se chce orientovat především na projekty, které jsou potřebné z hlediska bezpečnosti a je po nich veřejná poptávka.
Zkušenosti z Německa
V Německu se již pojem cyklistické cesty používá několik let. Funguje také dopravní značení a vše je ošetřeno zákonem. Novela zákona o silničním provozu vešla v platnost od 1. dubna roce 2013. Jsou chválené dopravní značky pro vyznačení začátku a konce cyklistické cesty i podtabulky s upřesněním informací. Provoz na cyklistické cestě má nejvyšší povolenou rychlost 30 km/h. Ale ani v Německu není vše vyřešené a o vyznačování cyklistických cest ve městech se vedou debaty na internetu i mezi představiteli občanských organizací. V létě roku 2014 bylo vyznačeno v Německu více než 140 úseků cyklistických ulic, které jsou ve městech Hannover, Berlin, Kiel a Mnichov.
