Libeňský most postupně odhaluje své slabiny
Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) zadala v období prosince 2016 až února 2017 provedení diagnostiky podzákladí a základu třetího pilíře Libeňského mostu. Cílem bylo ověřit aktuální stav a výsledky porovnat s dostupnými archivními materiály a podklady z již provedených diagnostických průzkumů na hlavním mostě přes řeku (V009) a na inundačním mostě (X656) Libeňského soumostí.
Na základě získaných informací lze konstatovat, že most je založen na únosném podkladu tvořeném břidlicemi. Samotný pilíř je členěn na část základového betonového bloku položeného přímo na terén, který není obložen kamenným žulovým obkladem a část pilíře tvořeného betonem obloženým kamenným obkladem. Vzorky betonu z pilířů a podzákladí se odebíraly za pomoci jímky na návodní straně pilíře č. 3. Pro účely mechanických zkoušek betonu a dalších analýz bylo z diagnostikovaných částí pilíře odebráno 6 jádrových vývrtů celkové délky cca 15 m.
Z rozboru betonu základu vyplývá, že beton má nehomogenní makrostrukturu, je vysoce pórovitý a mezerovitý a velmi snadno jím prostupuje voda z řeky a podzemní voda z podzákladí. Mechanické vlastnosti betonu jsou také velmi nestálé, pevnost je relativně nízká, pohybující se v intervalu od 0 až cca 25 MPa. Dále byly v betonu analýzami zjištěny probíhající degradační procesy tzv. síranová koroze. Tyto korozní procesy jsou dlouhodobé a mají nepříznivý dopad na životnost základového prvku.
Na základě těchto zjištění bude stav betonu na dalších dvou pilířích v řece podroben detailnímu šetření v rámci probíhající komplexní diagnostiky hlavního mostu V009 Libeňského soumostí. Závěrečná zpráva, shrnující informace o stavu podzákladí, základů pilířů a i nosných konstrukcí, bude zveřejněna na konci letošního roku. Ze závěrů diagnostiky pilíře Kloknerova ústavu ČVUT uvádíme následující doporučení :
- a) Ověřit stav betonu ostatních pilířů a opěr z hlediska síranové koroze.
- b) Prověřit stav betonu ostatních konstrukcí mostu z hlediska síranové koroze. Ze statického hlediska se jedná zejména o klenbové oblouky.
- c) Ověřit únosnost a statickou spolehlivost ostatních pilířů a opěr při uvažování aktuálních vlastností betonu.
- d) Prověřit charakter podloží ostatních pilířů formou vrtů a na základě získaných výsledků ověřit výpočtem únosnost základové spáry.
- e) Zpracovat studii možných variant řešení zajištění bezpečné funkce pilířů (rekonstrukce nebo celková výměna).
- f) Navrhnout monitorovací program (prohlídky, měření in-situ, laboratorní analýzy) pro hodnocení a predikci vývoje stavu pilířů až do doby uskutečněného sanačního zásahu.
Libenský most bude i nadále pod kontrolou odborníků a je potřeba počkat na výsledky dalších diagnostických měření.
„Kompletní diagnostika, kterou nechávám zpracovat, se nám postupně skládá jako mozaika a stav je horší, než se předpokládalo. Na základě výsledků Kloknerova ústavu ČVUT bude jasnější, jak dále postupovat v přípravě rekonstrukce mostu přes Vltavu a celého soumostí,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek (ČSSD) a dodává; „další zkoušky budou probíhat v průběhu celého roku 2017 a získáme tak ucelený obrázek o stavu Libeňského mostu jako celku, což do budoucna eliminuje možné problémy při samotné rekonstrukci. Rozhodně most bourat nechci, ale jednou z největších komplikací je, že ministerstvo kultury stále nerozhodlo, jestli je Libeňský most kulturní památkou nebo ne, a tím nás jako vlastníka uvádí v nejistotu a brzdí tak přípravu samotné opravy.“
Foto – pohled do jímky na návodní straně pilíře č. 3….
Zdroj: TSK Praha a.s.