Která stanice pražského Metra bude letos nejvytíženější?
To se dozvíme po zpracování údajů přepravního průzkumu, který se uskuteční ve středu 11. listopadu 2015. Komplexní přepravní průzkum v metru připravil Dopravní podnik po sedmi letech. Na cestující nečeká žádný těžký úkol a celý průzkum je anonymní. Každý cestující obdrží v době od 5.30 hodin do 21.00 hodin při vstupu do metra sčítací lístek, který v cíli své cesty při výstupu z metra odevzdá v neporušeném stavu do sběrných krabic nebo přítomným pracovníkům označeným visačkou Průzkum metra. Sběr sčítacích lístků bude v každém vestibulu stanice metra zajištěn až do 21.45 hodin.
Pro průzkum je připraveno celkem 1,5 miliónu sčítacích lístků. Na lístcích jsou uvedeny informace o průzkumu v češtině a angličtině. Každý sčítací lístek na sobě nese text a kód s informací, z jaké stanice pochází. Sběr sčítacích lístků bude v každém vestibulu stanice metra prováděn v pravidelných čtvrthodinových intervalech. V každé stanici bude zajištěna dokonalá archivace sčítacích lístků tak, aby mohlo následně dojít k jejich strojovému zpracování a bezproblémové identifikaci. Do matice přepravních vztahů bude zanesena informace o čase sběru a začátku a cíli cesty každého sčítacího lístku.
Znalost mezistaničních zátěží a aktuálních přepravních vztahů v celé síti pražského metra je důležitou součástí pravidelného sledování využití pražské integrované dopravy. Podrobné a přitom zcela anonymní zmapování cesty každého cestujícího v metru umožňuje unikátní lístková sčítací metoda, kterou Dopravní podnik úspěšně používá již téměř 30 let. Aktuálně připravovaný průzkum si klade za cíl především zmapovat současný stav v celé síti od posledního realizovaného průzkumu z roku 2008. Získaná data budou o to cennější, že se podaří zjistit také aktuální přepravní vztahy po zprovoznění úseku metra V.A z Dejvické do Nemocnice Motol. Po otevření tunelového komplexu Blanka lze předpokládat i nepatrné změny v trasách určitého segmentu cestujících vlivem změněných podmínek pro individuální automobilovou dopravu.
Ani po skončení fyzického výdeje a sběru sčítacích lístků průzkum neskončí. Po celou dobu provozu metra bude každý vstupující i vystupující cestující zaznamenáván také automatickými počítadly umístěnými ve sloupcích oddělujících přepravní prostor. Data z počítadel budou využita nejen pro srovnávací kontrolu objemu vybraných lístků, ale zejména pro získání počtu přepravených cestujících za celý provozní den.
Průzkum zajistí v ranní a odpolední směně téměř 2000 pracovníků Dopravního podniku, organizace Ropid a studentů Střední průmyslové školy dopravní Plzeňská a Masná.
Pro zajímavost připomínám některé výsledky z přepravního průzkumu z roku 2004
V listopadu roku 2004 uspořádal DP hlavního města Prahy v síti pražského metra přepravní průzkum. Ten přišel několik měsíců po zprovoznění nového úseku trasy C z Holešovic na Ládví a měl ukázat, jak je metro, obecně pokládané za páteř pražské městské hromadné dopravy, využíváno cestujícími..
V roce 2004 měla trasa A délku 10 kilometrů a 12 stanic. Nejvytíženější byla ní stanice Můstek (186 414), ale zanedbatelný rozhodně není ani počet lidí na stanici Dejvické (126 728). Nejméně cestujících prošlo stanicí Malostranská (22 168) a Jiřího z Poděbrad (27 950).
Trasa B je nejmladší z celého systému pražské podzemní dráhy. Na její první část ze Smíchovského nádraží na Florenc (tehdy ještě Českomoravskou) vyjely soupravy v listopadu 1985 a v dalších letech byla prodloužena na obou koncích do okrajových částí Prahy. V roce 2004 měla trasa A celkovou délku 25,6 kilometru a 24 stanic. Nejvytíženější je, stejně jako u „áčka“, Můstek (115 093 cestujících), následovaný stanicí Anděl (95 016). Velice slušné je i vytížení konečných stanic – na Zličíně se jednalo o 36 686 osob, v případě Černého Mostu je tento počet ještě vyšší – 58 963. Nejnižší počet cestujících prošlo stanicí Kolbenova a druhou málo využívanou stanicí byla Radlická.
Trasa C od 9.5.1974 a v roce 2004 vedla trasa nově do Ládví. Délka trasy byla 18,1 kilometru a v provozu bylo 17 stanic. V roce 2004 byla trasa C nejvytíženější a nejvíce cestujících prošlo stanicí Muzeum (154 714 cestujících) a Florenc (137 474). Bez zajímavosti ale nejsou ani počty nejnovějších stanic z roku 2004 a čísla jsou to vskutku zajímavá. Zatímco v Kobylisích sčítači napočítali 65 485 lidí, na Ládví to bylo o dost méně – 36 956. Nejméně cestujících bylo ve stanici Roztyly (22 201 lidí) a první povrchová stanice v historii metra v Praze – Vyšehrad (28 122).
Několik obecných poznatků ! Oproti roku 2000, kdy se rovněž konal přepravní průzkum, se počet cestujících využívajících metro zvýšil o 112 tisíc na cca 1,14 milionu lidí denně. Rovněž se dále projevilo časové „putování“ ranní špičky, která se stále posouvá z brzkých ranních hodin dál.
V listopadu 2008 proběhl také průzkum a zde jsou výsledky k porovnání.
Nejvytíženější stanicí pražského metra byla I. P. Pavlova na trase C, kterou prošlo přes 118 000 cestujících. Druhou nejvytíženější stanicí je s počtem přes 117 000 lidí byla konečná linky A Dejvická. Naopak stanice Stodůlky, Kolbenova a Invalidovna jsou využívány nejméně. Třetí nejvyšší počet cestujících prošlo stanicí Anděl.
Pražské metro podle průzkumu denně přepravilo cca 1,2 miliónu lidí. To je o 4,96 procenta, tedy zhruba o 56 600 lidí více než v roce 2004. Nejvíce Pražanů a návštěvníků metropole – přes půl miliónu – využívalo trasu C. Linkou B jezdilo asi 404 000 a linkou A kolem 276 000 cestujících.
Nejméně využívanými stanicemi byly Stodůlky nebo Invalidovna, kde prošlo za den asi 10 000 lidí. Mnoho lidí jezdilo také na nové stanice na konečné metra C Prosek, Střížkov a Ládví. Stanici Prosek denně využilo necelých 12 000 osob, Střížkov 23 600 a Letňany 30 700 cestujících.
Bude zajímavé porovnat letošní výsledky a s uvedenými čísly z roku 2004 a dalších let. Jak se užívají nové stanice na prodloužených trasách? Zvyšuje se zájem o cestování metrem? Došlo k nějaké výrazné změně?
