V Praze pokračuje stavba kolektoru – trasa Vodičkova.
V pátek 24.2.2006 došlo k propojení ražených částí 1288 metrů dlouhého tunelu budoucího Kolektoru Vodičkova. Stavba kolektoru propojujující Václavské a Karlovo náměstí má být dokončena v roce 2007. Další trasa kolektorů je plánovaná jako náročná stavba pod Vltavou.Připravovaný kolektor “ Centrum – Smíchov “ bude sloužit jako energetické propojení levého a pravého břehu řeky, které je dosud vedeno na mostních stavcbých. Projektová dokumentace trasy “ Centrum – Smíchov “ bude stát 17. mil. korun. Kolektor Vodičkova je pokračováním již dokončených větví pod Jindřišskou ulicí a základem pro další rozvoj kolektorové sítě směrem na Smíchov. Další kolektorové propojení obou břehů Vltavy se plánuje s připravovanou rekonstrukcí Hlávkova mostu.
Všechny kolektory sledují v Praze tři kontrolní dispečinky , které prostory kolektorů monitorují nepřetržitě. Zprovoznění první trasy kolektoru proběhlo v roce 1971 na sídlišti Ďáblice. Od té doby se kolektorová síť rozrostla na délku téměř 90 km.
Co je to kolektor? Je to průchozí podzemní liniová stavba, která slouží k vedení a ukládání inženýrských sítí . Inženýrské sítě jsou tak přístupné pro stálé kontroly, opravy a údržbu. Případné závady se odstraňují přímo v kolektoru bez porušení komunikací.
Kolektory se dělí podle způsobu jejich výstavby.
Ražené hloubkové ( ve velkých hloubkách a mohou bát tak vedeny v optimálních trasách
Mělce ražené – jsou ražené v mělčích hloubkách a mají vazbu na uliční síť – nejsou vázány na půdorys uliční sítě
Hloubené kolektory – hloubé z povrchu, jsou složené z prefabrikátů , případně monolitické
Do systému kolektorů patří i další stavby:
Kolektorové podchody – jedná se o samostatné kolektory pod důležitými komunikacemi ( dálnice , mosty)
Technické chodby – jsou pokračováním kolektorů v suterénech pozemních staveb