Po Poslanecké sněmovně schválil zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení újezdů Libavá, Boletice, Hradiště a Březina ve středu 14.4.2015 také Senát. Pro hlasovalo 33 členů horní komory, pouze jeden senátor byl proti. Pokud návrh zákona podepíše prezident republiky, začne platit od 1. ledna 2016. Jako odstranění anachronismu a nápravu nepřirozeného stavu označil předlohu ministr obrany Martin Stropnický. Kromě vojenského hlediska, které před časem popsal náčelník generálního štábu armádní generál Petr Pavel (viz jeho vyjádření níže), je zde i rozměr civilní.

Rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy vychází z komplexní analýzy generálního štábu. Ta hodnotila stávajících pět vojenských újezdů z vojenského i ekonomického hlediska. Jak dnes ministr obrany před senátory uvedl, konkrétně vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva a vzhledem k rozloze výcvikových ploch – pouze 12 % území újezdu – které jsou navíc roztříštěné do malých prostorů pro výcvik, neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek, což ho činí jen málo využitelným a tím neefektivním.

„Současných pět vojenských újezdů svou rozlohou odpovídá velikosti armády, kterou jsme měli krátce po rozdělení Československa. Tehdy měla armáda 120 tisíc vojáků, dnes jich ale má 20 tisíc. Tak velkou plochu k výcviku zkrátka nepotřebujeme,“ obhajoval optimalizaci vojenských újezdů před časem náčelník Generálního štábu AČR.

Zákon zmenší celkovou rozlohu vojenských újezdů o třetinu. V roce 1993 připadalo na jednoho vojáka 1,1 hektaru vojenského újezdu. Po profesionalizaci a zmenšení početních stavů připadá nyní na jednoho vojáka 5,5 hektaru. Zatímco v ČR vojenské újezdy aktuálně zabírají 1,7 procenta rozlohy státu, v jiných zemích to je jenom kolem 0,5 procenta.

Ke zrušení brdského újezdu dojde podle návrhu zákona od začátku roku 2016, kdy bude na tomto území vyhlášena chráněná krajinná oblast. Současně bude v Brdech pokračovat pyrotechnická asanace, která potrvá do konce roku 2017.

Od počátku roku 2016 zároveň vznikne šest nových obcí (Polná na Šumavě, Doupovské Hradiště, Bražec, Město Libavá, Kozlov, Luboměř pod Strážnou) ve vyčleňovaných částech vojenských újezdů Boletice, Hradiště a Libavá.

Chráněná krajinná oblast (dále jen „CHKO“) má být dle usnesení vlády č. 10/2012 vyhlášena tak, aby byla zajištěna návaznost na zrušení VÚ Brdy.  Z důvodu ucelené ochrany brdské přírody a krajiny byla CHKO Brdy navržena i mimo hranice stávajícího VÚ Brdy. Chráněné krajinné oblasti (dále jen „CHKO“) jsou zaměřeny na ochranu a obnovu kulturní, člověkem ovlivněné krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou zachovalé přírodní hodnoty. Tam, kde dosavadní způsob hospodaření pomáhá tyto přírodní hodnoty zachovat, není důvod jej měnit. Vyhlášení CHKO Brdy bude znamenat zviditelnění regionu, ocenění kvality přírodních, kulturních a historických hodnot území a taky zejména existenci nástroje, jak tyto hodnoty chránit a rozvíjet. Vyhlášení CHKO bude znamenat také šanci na lepší ekonomickou prosperitu tohoto území. Existence CHKO totiž znamená lepší možnost získání finančních prostředků pro činnosti potřebné k zachování přírodního a krajinného prostředí, a také kompenzaci za případná omezení. Obcím může přinést lepší přístup k dotacím z národních i evropských dotačních titulů na podporu výstavby čistíren odpadních vod, hospodaření s odpady, zkvalitnění turistické infrastruktury apod., jelikož je území CHKO při poskytování těchto dotací zvýhodňováno.

MŽP zahájilo na jaře roku 2012 neformální předjednání záměru vyhlášení CHKO Brdy s místními samosprávami, s kraji a obcemi. Dále se uskutečnilo několik jednání k záměru vyhlášení CHKO Brdy se starosty dotčených obcí a několik setkání s místními občany. Podněty z těchto setkání byly zohledněny v návrhu CHKO. 

V květnu 2013 zahájilo MŽP proces projednání záměru na vyhlášení CHKO, jehož postup a náležitosti jsou dány v § 40, odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. K návrhu na vyhlášení CHKO Brdy a návrhu na vymezení zón ochrany přírody a k návrhu plánu péče o tuto CHKO mohli návrhem dotčení vlastníci nemovitostí, obce a kraje uplatnit v zákonem stanovené lhůtě námitky a připomínky. MŽP následně došlé námitky k návrhu na vyhlášení CHKO a k návrhu na vymezení zón ochrany ve správních řízeních vypořádalo a návrh upravilo v souladu s výroky vydaných rozhodnutí o námitkách.

Zdroj: MO ČR

---