Bezbariérové prostředí – řešení
Řešení úprav pozemních komunikací pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých osob. Připraveno ve spolupráci se sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČRPříklady správných řešení přechodů pro chodce
Nesignalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní (na snímku je optimální umístění varovného pásu v ploše chodníku za obrubníkem) pěší komunikace (povrch betonová dlažba) a vozovky varovný pás (šíře 0,4 m, povrch výstupky, barevně kontrastní) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch výstupky, barevný kontrast je doporučený), okraje obou pásů musí být zarovnané.
Signalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku (povrch asfalt) a vozovky varovný pás (šíře 0,4 m, povrch výstupky, barevně kontrastní) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch výstupky, dle možnosti kontrastní), sloupek s chodeckou signalizací je vždy umístěn (mimo pouze výjimečně v odůvodněných případech) v signálním pásu, vzdálenost sloupku od okraje chodníku je max. 1,25 m.
Nesignalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku a vozovky (varovný pás lze umisťovat i v ploše chodníku za obrubníkem) varovný pás (šíře 0,4 m, povrch výstupky, barevně kontrastní) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch výstupky, dle možnosti kontrastní).
Signalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku (povrch betonová dlažba) a vozovky varovný pás (šíře 0,4 m, povrch výstupky, barevně kontrastní) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch výstupky, dle možnosti kontrastní), sloupek s chodeckou signalizací je vždy umístěn (mimo jen v odůvodněných případech) v signálním pásu, vzdálenost sloupku od kraje chodníku je max. 1,25 m.
Nesignalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku (povrch betonová dlažba) a vozovky varovný pás (šíře 0,4 m, povrch výstupky, barevně kontrastní) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch výstupky). V odůvodněných případech nemusí být signální pás barevně kontrastní, důvody jsou jak estetické, tak i funkční (pro slabozrakého je matoucí umístění několika barevných obrazců blízko sebe).
Signalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku (povrch mozaika z kamene) a vozovky varovný pás (šíře 0,4 m, povrch speciální výstupky) a ve směru přecházení (rovnoběžný s osou přechodu) signální pás (šíře 0,8 m, povrch speciální výstupky), sloupek s chodeckou signalizací je vždy umístěn (mimo pouze výjimečně v odůvodněných případech) v signálním pásu, vzdálenost sloupku od okraje chodníku je max. 1,25 m. K dosažení funkčního a předpisového (vyhláška č. 369/2001 Sb.) hmatového kontrastu vůči okolí musí být vždy varovné a signální pásy lemovány rovinnými deskami, v památkových zónách a rezervacích je možné upustit od vizuálního kontrastu hmatových prvků.
Detaily přechodu přes vozovku na chodníku (povrch z kamenné mozaiky), sloupek s chodeckou signalizací může být v signálním pásu umístěn asymetricky, k dosažení funkčního a předpisového (vyhláška č. 369/2001 Sb.) hmatového kontrastu vůči okolí musí být vždy varovné a signální pásy lemovány rovinnými deskami (šíře lemujícího pásu 0,25 m, nejmenší délka desek 0,25 m). V památkových zónách a rezervacích je možné upustit od vizuálního kontrastu hmatových prvků nebo lze výjimečně používat pro hmatové prvky kombinaci barev
Signalizovaný přechod přes vozovku má na rozhraní chodníku a vozovky varovný pás a ve směru přecházení signální pás, sloupek s chodeckou signalizací je umístěn v signálním pásu, vzdálenost sloupku od okraje chodníku je max. 1,25 m. K dosažení funkčního a předpisového (vyhláška č. 369/2001 Sb.) hmatového kontrastu vůči okolí musí být vždy varovné a signální pásy v mozaice lemovány rovinnými deskami, v památkových zónách a rezervacích je možné upustit od vizuálního kontrastu hmatových prvků. Při výstavbě pozemního objektu byly hmatové úpravy přechodu na nově budovaném protějším chodníku provedeny chybně.
Foto a text: Petr Lněnička