Vyjádření ŘSD k reportáži ČT o stavbě D3 u Tábora
Vyjádření se týká reportáže věnované problematice souvislostí se stavbou podnikatelů Pavla a Petra Bratránkových, která v sobě zahrnovala motocentrum, čerpací stanici plynu a pneuservis. Ředitelství silnic a dálnic ČR považuje kontext reportáže „Chyba úředníků ohrozila výstavbu dálnice D3“ pořadu Reportéři ČT za zavádějící. V uvedené reportáži jednak zazněla celá řada subjektivně podbarvených informací či informací neúplných či zkreslených, a naopak nezazněla řada podstatných skutečností a faktů, jež mají zcela zásadní vliv na objektivní posouzení celé záležitosti. ŘSD si stojí za tím, že v případu bratrů Bratránkových nepochybilo a postupovalo přesně podle zákona.
Těmito skutečnostmi a fakty jsou:
1) Jednou z nejpodstatnějších skutečností je ta, že možnost připojení stavby ve vlastnictví bratrů Bratránků na obslužnou komunikaci stavby čerpací stanice byla časově omezena. Vlastní stavba čerpací stanice (včetně této obslužné komunikace jako stavby povoleného sjezdu z původní komunikace I/3) totiž byla příslušným stavebním úřadem (Ministerstvem dopravy) povolena jako stavba dočasná, a to do doby zahájení výstavby dálnice D3. I když jsme redaktorku pořadu na tuto skutečnost několikrát upozornili, v odvysílaném pořadu vůbec nezazněla, ačkoli zjevně má zcela zásadní vliv na objektivním hodnocení vzájemných vztahů.
2) Neméně podstatnou skutečností je to, že příslušná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, jimiž je vázáno i ŘSD ČR, neumožňují přímo na dálnici nebo rychlostní komunikaci napojovat vůbec žádné stavby. Určitou výjimku tvoří pouze napojení z odpočívek, nicméně v daném případě se nikdy o zřízení odpočívky v daném úseku neuvažovalo a případná realizace, opět ze zákonných důvodů, není ani možná.
3) Dále je skutečností, že zajištění přístupu ke stavbě je ze zákona povinností stavebníka. Jde o jednu z podmínek, při jejichž splnění se stavebníku vydává rozhodnutí o umístění stavby či stavební povolení vydává. Nelze proto přičítat k tíži nikoho jiného než stavebníka, že pro přístup ke své stavbě zvolil možnost, která byla časově omezena (viz. bod č. 1).
V daném případě hovoří právě ve prospěch ŘSD ČR, že vůči bratrům Bratránkovým postupuje velmi vstřícně, když i k dnešnímu dni, a de facto již od roku 2008, kdy de iure zanikla stavba čerpací stanice včetně obslužné komunikace, umožňuje přístup k jejich stavbám, ačkoli mu to způsobuje nemalé potíže s realizací stavby dálnice D3. Od uvedeného data tak ŘSD poskytlo bratrům Bratránkovým dostatek času k tomu, aby mohli dostát své zákonné povinnosti zajištění přístupu ke stavbám dostát a užívat je v rozsahu jim vydaných rozhodnutí.
Závěrem je nutno konstatovat, že ŘSD ČR zásadním způsobem nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Praze a proti tomuto rozhodnutí podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zdroj: ŘSD(11.9.2013)
Vyjádření se týká reportáži věnované problematice souvislostí se stavbou podnikatelů Pavla a Petra Bratránkových, která v sobě zahrnovala motocentrum, čerpací stanici plynu a pneuservis.
Ředitelství silnic a dálnic ČR považuje kontext reportáže „Chyba úředníků ohrozila výstavbu dálnice D3“ pořadu Reportéři ČT za zavádějící. V uvedené reportáži jednak zazněla celá řada subjektivně podbarvených informací či informací neúplných či zkreslených, a naopak nezazněla řada podstatných skutečností a faktů, jež mají zcela zásadní vliv na objektivní posouzení celé záležitosti. ŘSD si stojí za tím, že v případu bratrů Bratránkových nepochybilo a postupovalo přesně podle zákona.
Těmito skutečnostmi a fakty jsou:
1) Jednou z nejpodstatnějších skutečností je ta, že možnost připojení stavby ve vlastnictví bratrů Bratránků na obslužnou komunikaci stavby čerpací stanice byla časově omezena. Vlastní stavba čerpací stanice (včetně této obslužné komunikace jako stavby povoleného sjezdu z původní komunikace I/3) totiž byla příslušným stavebním úřadem (Ministerstvem dopravy) povolena jako stavba dočasná, a to do doby zahájení výstavby dálnice D3. I když jsme redaktorku pořadu na tuto skutečnost několikrát upozornili, v odvysílaném pořadu vůbec nezazněla, ačkoli zjevně má zcela zásadní vliv na objektivním hodnocení vzájemných vztahů.
2) Neméně podstatnou skutečností je to, že příslušná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, jimiž je vázáno i ŘSD ČR, neumožňují přímo na dálnici nebo rychlostní komunikaci napojovat vůbec žádné stavby. Určitou výjimku tvoří pouze napojení z odpočívek, nicméně v daném případě se nikdy o zřízení odpočívky v daném úseku neuvažovalo a případná realizace, opět ze zákonných důvodů, není ani možná.
3) Dále je skutečností, že zajištění přístupu ke stavbě je ze zákona povinností stavebníka. Jde o jednu z podmínek, při jejichž splnění se stavebníku vydává rozhodnutí o umístění stavby či stavební povolení vydává. Nelze proto přičítat k tíži nikoho jiného než stavebníka, že pro přístup ke své stavbě zvolil možnost, která byla časově omezena (viz. bod č. 1).
V daném případě hovoří právě ve prospěch ŘSD ČR, že vůči bratrům Bratránkovým postupuje velmi vstřícně, když i k dnešnímu dni, a de facto již od roku 2008, kdy de iure zanikla stavba čerpací stanice včetně obslužné komunikace, umožňuje přístup k jejich stavbám, ačkoli mu to způsobuje nemalé potíže s realizací stavby dálnice D3. Od uvedeného data tak ŘSD poskytlo bratrům Bratránkovým dostatek času k tomu, aby mohli dostát své zákonné povinnosti zajištění přístupu ke stavbám dostát a užívat je v rozsahu jim vydaných rozhodnutí.
Závěrem je nutno konstatovat, že ŘSD ČR zásadním způsobem nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Praze a proti tomuto rozhodnutí podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zdroj: ŘSD(11.9.2013)
