Visutá dráha ve Wuppertalu slaví 120 let od vzniku
Wuppertaler Schwebebahn je systém veřejné dopravy ve Wuppertalu, který byl otevřen 1. března 1901. Nadzemní dráha je považována za dominantu města a od 26. května 1997 je zapsána v seznamu památek. Provozovatelem je společnost Wuppertaler Stadtwerke (WSW), resp. její dceřiná společnost WSW mobil. Oficiální název je Einschienige Hängebahn System Eugen Langen, Langen sám vytvořil neologismus „Schwebebahn“. Před založením města Wuppertal v roce 1929 byl běžný název „Schwebebahn Barmen-Elberfeld-Vohwinkel“.
Wuppertalská visutá železnice je technicky definována jako jednokolejná (podkategorie visutá železnice) nebo také jako jednokolejná visutá železnice. Termín „závěsná železnice“ je technicky nesprávný, protože na rozdíl od magnetické levitační železnice dochází ke stálému kontaktu mezi kolejí a vozidlem a na rozdíl od lanové levitační železnice je kolej pevná. Původně byla wuppertalská lanová dráha podle pruského zákona o malých drahách klasifikována jako malá dráha podobná vlečce, a tedy z hlediska dopravního práva jako železnice. V roce 1943 byla koncese změněna na tramvajovou trať.Nyní je podobně jako metro považována za tramvajovou trať zvláštního provedení a je provozována podle vyhlášky o výstavbě a provozu tramvajových tratí (BOStrab). S metrem má společné to, že je zcela oddělen od individuální dopravy.
Informace o tarifu
Wuppertalská visutá železnice je od roku 1980 začleněna do Dopravního sdružení Rýn-Ruhr (VRR). Prochází tarifní zónou 65 Wuppertal západ i tarifní zónou 66 Wuppertal východ, a leží tak v oblasti jízdního řádu 6. U VRR je visutá železnice vedena jako městská železniční trať 60. Na rozdíl od ostatních linek Stadtbahn Rhein-Ruhr je však dodatek „U“ vynechán. Číslo linky původně nebylo na vozidlech uvedeno a bylo možné je nalézt pouze v publikacích o jízdních řádech a na mapách sítě. Teprve s uvedením nejnovější generace vozidel v roce 2016 bylo dočasně zobrazeno i číslo linky; do té doby se místo něj zobrazuje piktogram zavěšení.
Wuppertalská visutá železnice vede jako meziměstská trať z Wuppertalu-Oberbarmenu přes Barmen, Elberfeld a Elberfeld-západ do Wuppertalu-Vohwinkelu; protíná město od severovýchodu k jihozápadu. Vzhledem k údolní poloze a z ní vyplývající stuhové topografii Wuppertalu umožňuje zvolená trasa přístup k velké části nejoblíbenějších cílů města po visuté železnici. Kromě toho nebyla pro závěsnou železnici využita téměř žádná cenná plocha pro pozemní dopravu.
Trasa
Délka trasy je 13,3 kilometru, délka trati 28 kilometrů. Z toho 26,6 km tvoří hlavní traťové koleje a 1,4 km koleje provozní. Na prvních 10,6 km sleduje trať tok řeky Wupper ve výšce asi dvanácti metrů, zde vodní dílo přesně určilo trasu. Na úrovni stadionu u zoologické zahrady opouští Wupper vpravo, přechází spolkovou silnici 228 a překonává zbývajících 2,7 km ke konečné zastávce Vohwinkel Schwebebahn ve výšce asi osmi metrů mezi domy podél Sonnborner Straße, Eugen-Langen-Straße, Kaiserstraße a Vohwinkeler Straße.
Tento úsek se nazývá „Landstrecke“. Hovorový alternativní název je „Gardinenstangenstrecke“ (úsek se záclonovou tyčí), protože nemravným obyvatelům tam provozní společnost při stavbě železnice zaplatila záclony, aby cestující nemohli nahlížet do svých domovů. Zejména ve večerních hodinách to mělo zabránit tomu, aby ženy během večerní toalety v budoáru pozorovali „pánové pochybné pověsti“.
Na rozdíl od „vodní trasy“ má „suchozemská trasa“ výrazné stoupání s maximálním sklonem čtyři procenta. Nejvyšším bodem celé trati je konečná stanice ve Vohwinkelu ve výšce 180 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je přechod z pevniny na vodní cestu u hlavního kostela v Sonnbornu, kde je trať ve výšce 142 metrů nad mořem. Závěsná dráha je díky své konstrukci v celé délce dvoukolejná a je provozována v pravostranném provozu. Obě směrové koleje vedou ve vzdálenosti čtyř metrů od sebe. Obecně lze říci, že poloměr oblouku je 90 metrů, pouze dva oblouky mají poloměr asi 75 metrů.
V Sonnbornu (okres Elberfeld-západ) křižuje visutá dráha na úrovni Sonnborner Kreuz spolkovou dálnici 46. Bezprostředně před konečnou stanicí ve Vohwinku vede pod stojanem visuté dráhy krátký úsek solingenského trolejbusu, ale od prodloužení autobusové linky 683 do stanice Vohwinkel se zde již trolejové vedení nepoužívá, protože autobusy již dříve přepínají na pomocný pohon. Dalším významným bodem trati je železniční most Sonnborner, na kterém se kříží železniční trať Düsseldorf-Elberfeld s visutou železnicí.
Jízdní doba na celé trati je 28 až 30 minut v závislosti na denní době a dni v týdnu.Provozovatel eviduje 24,8 milionu cestujících ročně, přičemž ve všední dny přepraví v průměru 82 000 osob. Každý cestující ujede na visuté železnici v průměru 4,7 km.
Foto: guillanst | Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0
