Jaký osud čeká Masarykovo nádraží v Praze?
V úterý 5.8.2008 schválila rada města Prahy změny územního plánu, které se týkají také prostoru kolem Masarykova nádraží. V plánu je zrušení funkce nádraží a možné využití stávající nádražní budovy pro jiné účely. O plánovaných změnách začíná probíhat ostrá výměna názorů.
Naše internetové stránky nemají ambice hodnotit plánované změny ani vznášet argumenty pro a proti. Chceme jen připomenout trochu z historie budování železniční dopravy v Praze a stavbu Pražského nádraží, jak se původně nádraží nazývalo. Železnice vedla do Prahy z Olomouce přes Pardubice, Přelouč, Kolín, Úvaly a Běchovice. Pro novou trať se postavilo poměrně rychle nové nádraží. V létě 1844 byl schválen projekt a 20.srpna 1845 přijel do Prahy první vlak tažený dvěma parními lokomotivami s názvy“ Praha“ a „Olomouc“. Před vlakem přijela parní lokomotiva s česko-německým názvem“ Čechia“ a „B“ohmen“ , se kterou přijel vrchní inženýr stavby trati Jan Perner. Následovaly oslavy a 1. září 1845 byla zahájena pravidelná osobní doprava. Z Prahy vyjížděly do Vídně každý den dva vlaky a dvakrát týdně jezdil vlak do Pardubic. Jízda do Vídně trvala včetně všech zastavení celkem 16 a 1/4 hodin. Jízdenka III. třídou z Prahy do Vídně přišla na 9 zl. 4 kr. Se zahájením osobní dopravy vznikla i vlaková pošta.
Stavbu Pražského nádraží realizovala firma bratří Kleinů a firma Vojtěcha Lanny. V listopadu 1844 začaly práce a na stavbě pracovalo téměř čtyři tisíce dělníků. Stavba nádraží si vynutila zboření městských hradeb. Nádražní budovy byly postaveny ve stylu pozdního klasicismu podle plánů ing. Antonína Jůunglinga. V přijímací budově se dvěma věžemi a průčelím směřujícím do Hybenovy ulice byly pokladny, nádražná kancelář, čekárny a další služby. Postupně bylo nádraží doplněno o další provozní budovy. Vznik nádraží také podpořil výstavbu budov v okolí. Vojtěch Lanna, s jehož jménem je spojována zejména budějovická loděnice, si postavil dům na rohu Jezdecké a Hybernské ulice. Ve své době výrazná stavba Pražského nádraží už dnes není chloubou města a do moderního odbavovacího terminalu jí hodně schází. Dopravní dostupnost metrem a tramvají je výborná. Horší je to s parkováním a především schází napojení na další železniční spojení. Jak by se měla řešit doprava v Praze včetně dopravy železniční raději ponecháme odborníkům. Pro inspiraci nabízím článek o nádraží v Madridu.
Měsíc srpen se zdá být pro Pražské – Masarykovo nádraží magický. V roce 1845 začal provoz a v roce 2008 padlo rozhodnutí o budoucí změně! Doufejme, že to nebude změna likvidační!
