Výročí 110 let od zavedení elektrické tramvaje do Vysočan.
Dne 19. března 1898 začaly jezdit první elektrické tramvaje Františka Křižíka do Libně a později až do Vysočan. Výročí oslavila Praha 9 ve čtvrtek 2. března 2006 mimo jiné i otevřením výstavy “ Jak to tenkrát bylo“.Foto z výstavy a trocha historie v článku.
Na výstavě, která je umístěná ve vstupní hale Úřadu MČ Praha 9 , naleznou návštěvníci fotografie a dokumety související se zavedením pravidelné tramvajové dopravy do Vysočan a výtvarné práce dětí ze základních škol z Prahy 9. Výstava potrvá do 14. dubna 2006.
Trošku historie neuškodí!
Před stavbou dráhy do Vysočan předcházela již jiná stavba. První elektrickou dráhu postavil František Křižík ( 1847-1941) na Letné a její provoz byl zahájen v 18. července 1891. Koleje začínaly u známé pražské Letenské restaurace a vedly Oveneckou ulicí až do Královské obory. Trať měřila zpočátku celkem 766 m a na obou koncích měla rozvětvení, která umožňovala v případě potřeby provoz více vozů. U Letenské restaurace bylo možné přesednout na první lanovou dráhu, která zahájila provoz 31. května 1891. Obě tratě postupně zanikly. Tramvajové spojení na Letné ukončilo provoz v roce 1900 a lanovka po první světové válce. Uvažování o výstavbě tramvajové trati do Vysočan však bylo v době, kdy se myšlenka rozvoje dopravního spojení pomocí tramvaje jevila jako perspektivní. Pražské předměstí Libeň se počátkem 90. let 19. století průmyslově rozvíjelo a libeňští předstvitelé uvažovali zpočátku o prodloužení koňské dráhy od karlínské Invalidovny. S vedením provozovatele této dráhy se však nedohodli a tak došlo na Křižíka. Ten se do projektu pustil. Původně uvažoval o spojení Praha – Karlín – Libeň a Troja. Dostal povolení na trať Praha ( Florenc) – Karlínem do Vysočan s odbočkou přes Libeň do Troje. Odbočka měla původně vést ulicí Na Švábkách ale nakonec zvítězila varianta vedená přes Palmovku. Zahájení provozu dne 19.3.1896 bylo pouze na dokončeném úseku od karlínské Šaldovy ulice na Balabenku a během roku pak byla zprovozněna celá trať až do Vysočan na dnešní křižovatku s ulicí Jandova. Odbočka do Libně končila až u počátku Prosecké ulice na Libušáku. Po dokončení měřila základní trasa celkem 5,77 km a byla v celém průběhu jednokolejná. Na Palmovce křižovala tramvajová trať železniční koleje c.k. Severozápadní dráhy. Přejezd byl chráněn závorami. Křižík pro svou trať postavil v ulici Na Švábkách novou elektrárnu a vozovnu. Na rozdíl od trati na Letné se spojení do Libně osvědčilo a v roce 1901 se postavila ještě odbočka z Balabenky k Českomoravské továrně na stroje. Provoz na linkách Křižíkovy dráhy byl od 6.00 hod. do 22.00 hod. v intervalu 10 minut.
Literatura: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Pavel Fojtík, Stanislav Linert, františek Praošek. Dopravní podnik hl. města Prahy, 1995