Tramvajová doprava v Charkově
Charkovská tramvajová dráha je tramvajový systém ve městě Charkov, který byl spuštěn jako elektrická tramvaj 3. června 1906. Do 15. listopadu 2011 provozovala systém veřejná společnost Miskiyelectrotrans (HCP Miskiyelectrotrans, HCP MET). Dne 15. června 2011 došlo k rozdělení společnosti Miskelektrotrans, v důsledku čehož společnost převzala vozový park veřejných služeb Žovtneve tramvajové depo, Saltivsky tramvajové depo, kola a vozový park Miskiyelektrotransservis, a společnost Kharkivpass je pověřena řízením provozu.
Železnice je druhá nejdelší na Ukrajině (po Kyjevské železnici).
Historie železniční tramvaje
Od roku 1871 začala Charkovská městská rada přijímat žádosti od lidí a firem o výstavbu železniční tramvaje v Charkově. Dne 2. března 1881 se francouzští podnikatelé P.-C. Bonnet a E. Otlet obrátili na Dumu s žádostí o zdůvodnění výstavby nové železnice v Charkově, která byla přijata. Dne 31. prosince 1882 s nimi byla podepsána smlouva o výstavbě osobní a nákladní linky o délce 17,5 versty. První trať byla postavena 12. listopadu 1882 a patřila soukromé belgické společnosti. První trasa vedla z Azovsko-kurského nádraží (nyní Pivdennyj) na burzu na Mykolajivském náměstí. Poté byla otevřena trať:
– č. 1 a 1A, otevřená v roce 1882: Nádraží – Náměstí četníků – Kateřinoslavská – Torgova – Staromoskevská – Kinnaja s průchodem Kinnaja ulicí na Kinniy bazar a k burze na Mykolayivské náměstí;
– č. 2, otevřeno v roce 1883: Mariánská mlha – Moskalovská – Obchodní náměstí – Mykolajivské náměstí – Šumská – Univerzitní zahrada (Veterinární ústav);
– č. 3, otevřená v roce 1883: Zaľkivka – Tržní náměstí – Sumska – Univerzitní zahrada (Veterinární institut).
Jízdné bylo stanoveno na 5 kopií za cestujícího na celou cestu, s příplatkem 2 kopie v případě přestupu. Hlavní železniční tramvaj jezdila 14-15 let denně: od 7:00 do 23:00 večer (do 22:00 večer).
První vozovna byla postavena v roce 1885. Dne 16. listopadu 1917 městská rada zvažovala zrušení tramvajové dopravy na kyjevské trati. Dne 23. března 1919 železnice přestala existovat
V červnu 1920 byla železnice na hodinu obnovena v úseku od nádraží po Růžové lucemburské náměstí. V červnu 1921 však byla trať elektrifikována a začaly po ní jezdit elektrické tramvaje. V říjnu 1922 byla elektrifikována trať do Moskalivky a v lednu 1923 trať po ulici Travnja 1 a ulici Staro Moskovskogo k divadlu Červonozavodskogo. Tramvajové tratě na ulicích Sumskij a Kinnij byly vyřazeny z provozu a tratě demontovány. Tento typ tramvají se používal až do konce 20. let 20. století – kvůli nedostatku vozového parku sloužily jako náhrada za elektrickou tramvaj. Vzhledem k tomu, že koncem 20. let 20. století byly všechny tramvajové tratě převedeny na silniční provoz, byly staré vozy vyřazeny z provozu.
Historie elektrických tramvají
Elektrická tramvaj v Charkově byla otevřena 3. června 1906 pětadvaceti motorovými vozy firmy MAN na jednokolejné (1000 mm) trati s osmi úseky o délce 3,8 km „Pavlovské náměstí – Balašovské nádraží“ na ul. Petinskogo (nyní Plechanovské náměstí), nám. Zmiyivskyi Street (nyní – Hagarina Prospekt), Nitechonskyi Street (nyní – Plekhanivska Street), Velyka Street (nyní – Hagarina Prospekt). Netechenskiy Svobody, Svobody Prospect, Podilskiy Svobody, Gagarin Ave. Sv. Podilskij, Sv. Kosturinskiy (nyní – část Podilskiy Prospect). Ve stejném roce byla založena také tramvajová vozovna Petinskij, která se nachází v areálu školy. Od samého počátku patřila obci a provozovaly ji obecní úřady, což vyvolávalo konflikty se soukromou belgickou železniční společností. To vedlo ke rvačkám mezi najatými lidmi a dělníky, kteří pokládali tramvajové tratě.
Dne 2. června 2017 byla po dokončení investičních oprav tramvajových tratí znovu otevřena trasa 1 (Pivdennyj nádraží – Ivanivka).
- Zdroj: Ukrajinská Wikipedie
- Foto: Ace^eVg; Wikimedia Commons; CC BY-SA 3.0