Vláda schválila plán výstavby vysokorychlostních tratí v ČR

Vláda na svém jednání 22.5.2017 odsouhlasila Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR, který počítá s výstavbou nové páteřní sítě vysokorychlostních železničních koridorů a s jejich napojením na úseky konvenčních tratí s vyššími rychlostními parametry. Plánovaná síť by měla propojit Prahu, Brno a Ostravu s Berlínem, Vídní, Bratislavou, Katovicemi a Bavorskem a napojit ČR na evropskou síť vysokorychlostních železnic. Ministerstvo dopravy teď začne zpracovávat studie proveditelnosti.

Materiál stanoví další postup při přípravě jednotlivých ramen vysokorychlostních tratí, odhaduje jejich finanční náklady a popisuje efekty plynoucí z různých řešení vysokorychlostní železnice. Ministerstvo dopravy doporučuje výstavbu nových vysokorychlostních tratí v nejvíce vytížených trasách a jejich doplnění konvenčními tratěmi s vyššími rychlostními parametry. Z tohoto pohledu je perspektivní se zaměřit na napojení na evropskou síť vysokorychlostní železnice ve směru Drážďany – Praha – Brno – Vídeň/ Bratislava. Další rychlé železniční spojení je plánováno mezi Prahou, Plzní a Mnichovem. Vysokorychlostní trať by měla směřovat také z Brna do Ostravy a dále do polských Katovic. Poslední rychlá železnice by pak měla propojit Prahu s polskou Vratislaví.

Termín zahájení výstavby nových železničních tratí pro rychlá spojení bude podle ministra záležet na tom, zda se podaří změnit legislativu a prosadit jednodušší povolovací proces pro klíčové dopravní stavby. „Pokud změny neuděláme, tak nám bude příprava trvat deset až patnáct let. V zájmu cestujících věřím, že se pro takové legislativní změny najde většina a celý proces podstatně urychlíme,“ dodal ministr.

Dokument Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR posuzuje rovněž otázku ceny jízdného v rychlovlacích a roli státu ve financování provozu vlaků. Cílem je vybudovat systém vysokorychlostní železnice, který bude sloužit co největšímu počtu cestujících. Předpokládá se tedy, že půjde o kombinaci komerční a dotované dopravy.

Pokud jde o rychlost spojů na nových železničních tratích, bude ministerstvo postupovat v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny, podle nějž by se tratě měly připravovat na rychlost 300 až 350 km/h, tam kde to bude z hlediska geografických poměrů a investičních a provozních nákladů opodstatněné. Sledované rychlosti na jednotlivých tratích musí vycházet z odborného posouzení a příslušných studií proveditelnosti. Maximální rychlost na trati závisí na tom, jaký je provozní koncept, tedy například, zda je trať využívána i pro nákladní dopravu (200 až 250 km/h) a jaké regiony obsluhuje.

Zdroj: MD CR