Mariánské náměstí se stává atraktivní plochou.
Praha začíná propagovat svá náměstí. Navštívit Václavské, Staroměstské nebo Malostranské náměstí už přestalo být lákavé. V současné době „frčí“ Mariánské náměstí!
Až do listopadu celkem málo navštěvované místo začíná být oblíbené. Jak jinak si vysvětlit začínající zálibu v konání pravidelných veřejných shromáždění na tomto místě. Je to tak žádaný prostor, že se o ně pořadatele přetahují. Do 31.12.2010 se bude každý den od 8.00 do 20.00 hodin konat akce ODS – požadavek podalo Regionální sdružení ODS. Pokud se Vám to zdá podivné , prosím. Určitě bude zajímavé, co se na akci ODS bude odehrávat. Občané si možná půjdou podívat.
A aby toho nebylo málo, tak od 1.1. do 3.6.2011 bude každý den od 8.00 do 19.00 hodin probíhat demonstrace za podporu konání svobodných voleb do kraje Praha v souladu s ústavou. Pořadatelem je občanské sdružení Občané za svá práva.
Mariánské náměstí není nijak rozlehlé a je z něj vchod nejen na Magistrát hlavního města, ale i do Městské knihovny a Klementina. Proto je část plochy vyhražena pro veřejné parkování s parkovacími automaty a náměstí je průjezdné. Uvedené informace o plánovaných shromážděních je potřeba vnímat s ohledem na aktuální politickou situaci a probíhající jednání na Magistrátu. Pro řidiče to znamená, že by dopravní situace na Mariánském náměstí a v přilehlých ulicích měla být pod dohledem policie. Dopravní provoz by měl být bez problémů, parkovací místa pro veřejnost jsou na opačné straně než je vchod do Magistrátu hl. města Prahy, který je v centru pozornosti účastníků shromáždění.
Mariánské náměstí se díky aktuální politické situaci v Praze podařilo zviditelnit!
Trochu z historie:
Osada Na Louži s kostelem Panny Marie a dvorcem byla v těchto místech už asi v pol. 12. století. Pojmenování náměstí podle kostela, i přes různé peripetie, přetrvalo až do našich dnů.
Nejstarší archeologická vrstva na dnešním Mariánském náměstí je datována do poloviny 12. století. Průzkum prokázal obydlí – zemnice a část hřbitova, jenž přiléhal ke kostelu Panny Marie osady Na Louži. Z písemných zpráv o této lokalitě víme, že ve 13. století byl kostel pod patronátem křižovníků s červenou hvězdou, a podle zpráv z let 1330 – 1334 byl patronem kostela biskup Jan IV. z Dražic. Počátkem 15. století působil v kostele německý kazatel Mikuláš z Drážďan, jehož kázání měla stejně silný ohlas jako kázání mistra Jana Husa nebo Jana Želivského. Od 13. až do 18. století hlásil se ke kostelu cech zbrojířů, zvonařů, puškařů, zámečníků a kotlářů, kteří se usazovali zejména v Platnéřské ulici. Kostelní hřbitov byl využíván až do 18. století, ale už dříve byl narušen zdí ohrady Clam – Galassova paláce.
Osada Na Louži ležela při frekventované cestě z tržište Staroměstského náměstí k vltavským brodům a později k mostům Juditinu a Karlovu. Od jihu bylo náměstí už od nejstarších dob spojeno Husovou ulicí s Vyšehradskou cestou. Dvorec osady Na Louži byl lokalizován do místa, kde dnes stojí Clam – Galassův palác (čp. 158). Východně byla osada kolem kostela sv. Linharta, západně osada při kostele sv. Valentina, jižně byl klášter sv. Klimenta a jilská osada, směrem severním zasahovaly do osady židovské domy v Platnéřské ulici. Patrně nejstarší název tohoto prostranství byl Na Louži, což je vysvětlováno častými zátopami, voda z Vltavy dostávala se až sem, louže prý bývala i v kostele. Současně říkalo se Ryneček U Matky Boží Na Louži nebo plac Matky Boží a Mariánský plácek. V 19. století už je běžný název Mariánské náměstí. V roce 1952 byl určen název náměstí primátora Dr. Václava Vacka. JUDr. Václav Vacek (1877 – 1960) byl primátorem Prahy v roce 1945 a pak trvale v letech 1946 – 1954. Od roku 1990 platí opět název Mariánské náměstí.
Dominantní budovou celého prostoru je Nová radnice – Magistrát hl. města Prahy (čp. 2/2), od roku 1945 sídlo primátora a sídlo úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945. Budova byla postavena v letech 1908 – 1911 a je dílem architekta Osvalada Polívky. Na výzdobě se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka a Ladislav Šaloun.
Protější stranu náměstí zdobí východní křídlo Klementina (čp. 190/5). Klementinum je po Pražském hradu druhá největší budova v Praze. Jde však o celý komplex budov, které se rozkládají mezi Mariánským a Křižovnickým náměstím. Je ohraničeno ulicemi Křižovnickou, Platnéřskou, Seminářskou a Karlovou. Od roku 1232 bylo sídlem dominikánů, roku 1556, po svém příchodu do Prahy usadili se zde jezuité, jejichž zásluhou začala rozsáhlá výstavba Klementina. Areál začal vznikat na místě několika desítek domů, tří kostelů, kláštera a zahrad. Dnes Národní a univerzitní knihovna, čítárny, studovny, přenáškové síně, výstavní prostory, vědecké ústavy, prostory pro sbírky a úřední místnosti. Ještě po 1. světové válce bylo zde i sídlo teologické a filozofické fakulty.
Severní stranu náměstí zaujímá průčelí Městské knihovny (čp. 98/1), která byla vystavěna v letech 1926 – 1930 podle plánů architekta Františka Roitha. Budova knihovny je vyzdobena sochami Ladislava Kofránka. Městská knihovna v Praze byla otevřena, tehdy ještě bez důstojné budovy, v roce 1891. Její knižní fond činil 1802 svazky. Knihovníkem obce byl jmenován básník Antonín Sova. Jižní část náměstí, kudy do prostoru vstupuje Husova ulice, je částečně tvořena ohradní zdí Clam – Gallasova paláce, do níž je zakomponována kašna se sochou Terezky. Tak jí říkají Pražané. Sochu v roce 1912 vytvořil Václav Prachner (1784 – 1832) jako sedící ženu, která vylévá vodu ze dvou džbánů. Představuje symbolicky řeku Vltavu.
Na podzim roku 2009 zveřejnila Praha koncepci nové úpravy Mariánského náměstí, ve které se počítá s výstavbou podzemních garáží. Původní odhad realizace úprav byl 201 – 2014. Dnes je jasné, že v roce 2010 se řešilo a řeší něco jiného. Přimlouváme se za podzemní garáže! Ty by tomuto prostoru určitě slušely a o jejich účelnosti není pochyb. Podzemní garáže do centra moderně koncipovaného města patří a Praha jich má stále nedostatek.