Slovenská strela se bude rekonstruovat v Hranicích
Společnost TATRA TRUCKS získala na začátku letošního roku dotaci v hodnotě téměř 80 milionů korun na rekonstrukci vlakové soupravy Slovenská strela. Vůz opustil již své dosavadní stanoviště před Technickým muzeem Tatra v Kopřivnici, byl dopraven do společnosti Českomoravská železniční opravna (ČMŽO) k rekonstrukci. Do Kopřivnice se vrátí až v polovině roku 2020. Mezitím, kdy bude probíhat restaurování motorového vlaku, v Kopřivnici začne výstavba nového depozitáře, který najde své místo před novým muzeem automobilů TATRA. Nové muzeum vznikne jako pobočka Muzea Novojičínska a bude ho provozovat kraj. Tomu TATRA TRUCKS pro daný účel darovala pozemek s halou bývalé slévárny, navíc také umožní využití přilehlých ploch a do projektu přidá i sbírku unikátních vozidel, pro něž dosud chyběly výstavní prostory. Při sestavování expozice nového muzea se počítá s těsnou spoluprací a koordinací se stávajícím Technickým muzeem TATRA. Předpokládané náklady na výstavbu muzea jsou vyčísleny na 123 mil. Kč, přičemž 85 procent bude financováno z evropských dotací.
Slovenská strela
Začátkem třicátých letech minulého století byly z iniciativy ministerstva železnic hledány nové cesty, jak zlevnit a zrychlit železniční dopravu. Ve hře byly motorové vozy, které měly být reprezentativní, nejrychlejší a nejpohodlnější. Zakázku na dva samostatné rychlé motorové vozy druhé třídy pro maximální rychlost 130 km·h–1 dostala kopřivnická Tatra. Vedením projektu nového motorového vozu Slovenské strely byl pověřen Hans Ledwinka, šéf konstrukce a pozdější technický ředitel kopřivnické Tatrovky. V roce 1935 vstoupil do konstrukčního týmu elektrotechnik, vynálezce a konstruktér Josef Sousedík, který byl pověřen řešením přenosu výkonu. Josef Sousedík se zhostil tohoto úkolu s neuvěřitelným entusiasmem a 25. února 1936 patentoval princip elektromechanického přenosu výkonu.
Slovenská strela je čtyřnápravový motorový vůz, který byl vyroben v roce 1936 v kopřivnické TATŘE pouze ve dvou kusech a ve službách Československých státních drah nesl řadové označení M 290.0. Vůz měl dva dvounápravové podvozky nové, zvláštní konstrukce bez kolébky, avšak se silentblokem. Na každém podvozku byla uložena jedna samostatná pohonná jednotka, která byla složena ze zážehového motoru Tatra a speciálního elektromechanického přenosového systému Sousedík. Každý podvozek byl opatřen vnitřní hnanou nápravou (dvojkolím) a vnější volnou nápravou. Na voze je unikátní právě elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho nápadu se vlak rozjížděl hlavně na elektrický pohon, s rostoucí rychlostí se zapojoval mechanický přenos. Vlak dosahoval rychlosti až 130 kilometrů v hodině, při zkouškách dosáhl až 148 km/h.
Do pravidelného provozu byl motorový vůz uveden 13. července 1936 na trase z Prahy do Bratislavy se zastávkou v Brně, která trvala 3 minuty. Během války vozy nejezdily kvůli nedostatku paliva, pak sloužily pro vládní a ministerské jízdy. Jeden z vozů vyhořel, druhý se dostal do podnikového muzea Tatry.
