Nová trasa linky 23 v Praze
1.8 9 hlasy Hodnocení článku Pražská veřejná doprava představila upravenou trasu linky 23, která nyní...
Internetový zpravodaj Komunikace a doprava
Novinky a články týkající se dopravy ČR
Tramvaj Tatra T1 představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol československé městské dopravy. Tento historický vůz, vyráběný od počátku padesátých let minulého století, byl prvním československým modelem koncepce PCC, který zásadně ovlivnil podobu tramvajové dopravy v zemi. Připomeňme si její vznik, technické parametry a význam v rámci tramvajového světa.
Tatra T1 se objevila na československých kolejích v době, kdy se ulice měst začaly plnit prvními automobily. Tento typ tramvaje byl vyráběn v závodech Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad, a to v období od roku 1951 až do roku 1958. Přestože byla T1 na scéně až do osmdesátých let, postupně ji začaly nahrazovat modernější typy, především model Tatra T2, který přinesl nové technologie a větší komfort.
Výroba T1 byla významná nejen z hlediska množství, ale i z pohledu technického vývoje. Tramvaj představovala první krok v přechodu na koncepci PCC, která byla ve světě průkopnická a vycházející z amerických předloh. Díky tomu se Tatra T1 stala nejen symbolem československé inženýrské dovednosti, ale také důležitou součástí tramvajové historie.
Vývoj tramvaje T1 vycházel z dokumentace systému PCC, přičemž licence na výrobu podvozků byla převzata od americké firmy TRC. Tento fakt dokládá přímou spojitost s americkým tramvajovým průmyslem 30. let minulého století, což činí z T1 unikátní spojení československé a americké tramvajové tradice. T1 byla motorovým vozem s jednosměrným jednochlánkovým provedením a čtyřnápravovou konstrukcí.
Vůz byl vybaven podlahou v jedné úrovni, což znamenalo vyšší komfort cestujících. Konstrukčně byla tramvaj navržena s ohledem na maximální pohodlí a efektivitu provozu. Na pravé straně skříně se nacházely troje skládací elektricky ovládané dveře, které umožňovaly usměrněný pohyb cestujících – nástup probíhal předními dveřmi, odbavení u průvodčího, a výstup středními nebo zadními dveřmi. Tento systém výrazně zrychloval a zefektivňoval proces nástupu a výstupu.
Uvnitř tramvaje T1 cestující nalezli podélné koženkové lavice, které nabízely pohodlné posezení během jízdy. Speciální výjimkou byly ostravské vozy, které byly vybaveny koženkovými sedačkami uspořádanými příčně, což přinášelo odlišný zážitek z cestování. Okna vozu byla polospouštěcí, což umožňovalo přívod čerstvého vzduchu bez nutnosti vystupovat z tramvaje. Ovládání oken probíhalo pomocí odnímatelné kličky s vnitřním šestihranem, což bylo praktické a jednoduché řešení.
Celkový komfort interiéru a rozvržení sedadel odpovídal tehdejším potřebám městské hromadné dopravy, přičemž důraz byl kladen na praktičnost a ergonomii pro cestující i obsluhu tramvaje.
Tramvaj T1 byla původně standardně vybavena tyčovým sběračem proudu, který však byl v průběhu 60. let nahrazen modernějším pantografem. Tato změna přinesla lepší spolehlivost a efektivitu sběru elektrické energie. Elektrická výzbroj typu TR32 s odporovou regulací umožňovala napájení vozu stejnosměrným napětím 600 voltů, což bylo tehdy standardní napájecí napětí pro městské tramvaje.
Dalším významným prvkem byla přítomnost zásuvek pro mnohočlenné řízení na obou čelech vozu. Pravá zásuvka obsahovala 19 kontaktů, které zajišťovaly propojení všech řídicích a signalizačních obvodů mezi jednotlivými vozy. Tento systém umožňoval provoz více spojených vozů pod jedním řízením, což bylo technicky velmi pokročilé řešení pro danou dobu.
Vzhledem k úzkým rozměrům a charakteristickému tvaru vozu dostala Tatra T1 přezdívku „Žehlička“. Její konstrukce byla užší než u pozdějších modelů, což ji odlišovalo od následovníků jako například T3. Design vozu mohl připomínat ponorku, avšak bylo v něm cítit moderní a dynamický charakter, který se stal symbolem doby.
Co se týče osvětlení, T1 byla vybavena pouze jedním světlometem, kdežto její nástupci, například Tatra T3, již disponovali dvěma světlomety, což zlepšovalo bezpečnost a viditelnost v nočních hodinách.
V roce 1951 byly vyrobeny dva předsunuté vozy první série T1. První z nich, evidenční číslo 5001, zahájil zkušební provoz v pražské tramvajové síti dne 22. listopadu 1951. O rok později následoval druhý vůz s číslem 5002. Vůz 5001 byl vyřazen z provozu v roce 1976, avšak po rekonstrukci se stal cenným exponátem v pražském Muzeu městské hromadné dopravy.
Druhý prototyp, vůz číslo 5002, sloužil až do roku 2003, kdy byl rovněž vyřazen. Po opravě byl plánován pro komerční jízdy a obnovený vůz byl veřejnosti představen v roce 2005. Oba vozy tak představují důležité svědectví o historii a vývoji tramvajové dopravy v Československu i České republice.
Celkem bylo vyrobeno 287 vozů Tatra T1 v období mezi roky 1951 a 1958. Tento počet zajišťuje, že T1 byla významnou součástí tramvajového vozového parku v mnoha československých městech. Její přínos byl nezpochybnitelný, protože položila základy moderní tramvajové dopravy s konceptem PCC v regionu.
Když dnes spatříte tramvaj T1 na kolejích, stojí za to si uvědomit její bohatou historii a její roli ve vývoji městské dopravy. T1 není pouze vozidlem, ale symbolem technického pokroku a kulturního dědictví, které ovlivnilo podobu městských komunikací na několik desetiletí. Tak co vy na to – líbí se vám tramvaje? A co říkáte právě na T1? Budeme rádi za vaše názory a komentáře.
Zdroje:
Autor asi není normální. V roce 1951 auta začínala plnit ulice ???
Tady dochází k zásadnímu omylu. Tramvaje T1 nemohly být provozovány tam, kde nebyly točny a ty nebyly celkem nikde. Jejich předchůdkyni stačily dvě koleje a výhybky aby mohla jet zpět. Od tramvají T1 byly nutné točny
Já tyto tramvaje pamatuji ješte ze sběračem. Pantograf byl montován až dodatečně s T3