Na tramvajové trati v Bělohorské ulici se testují nízkoúdržbové travní koberce
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce. Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení. Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období. Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a pražský Dopravní podnik za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.
V rámci prvního pokusu výzkumníci oseli plochy v tramvajových smyčkách DPP Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 m2. Na každé z nich použili tři nové osevní směsi s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá. Paralelně s tím na experimentálních plochách ve výzkumné stanici travinářské společnosti OSEVA Vývoj a výzkum v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm loni v září vyseli další nové směsi – čistě travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami – vhodné pro travní koberce pro tramvajové tratě, a to jak pro slunná, tak i stinná stanoviště. Po ročním předpěstování včera v Zubří proběhlo slupování travních pásů a během noci jejich transport do Prahy.
V Bělohorské ulici na Břevnově byly ve čtvrtek 11. Listopadu travní pásy položeny na kolejový svršek tramvajové tratě. U zastávek Drinopol, v úseku dlouhém cca 60 m, budou vědci společně s DPP testovat varianty koberců pro stinná stanoviště, na tramvajové trati nedaleko zastávek U Kaštanu na stejně dlouhém úseku pak pro slunná. Na obou stanovištích se po 6 metrech vedle sebe střídají zelené koberce travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami. Nové koberce obsahují až 26 různých rostlin, dle typu je v nich 77 % travin, 13 % jetelovin a 10 % bylin jako např. v jetelotravní směsi s bylinami pro slunná stanoviště. Najdete v ní třeba kostřavu drsnolistou, kostřavu červenou, lipnici luční, štírovník růžkatý, tolici dětelovou, ale také řebříček obecný nebo třeba mateřídoušku vejčitou. Aktuální půdní podmínky, jako je např. teplota nebo vlhkost substrátu pomůžou vědcům sledovat a nonstop zaznamenávat speciální čidla, která na několika místech umístili do tramvajových tratí nejen na Bělohorské, ale také na Evropské ulici. O záměrech projektu či druhovém složení koberců se cestující dozví také na informačních tabulích, které budou instalovány přímo u pokusných parcel.
„V tramvajové síti v Praze máme zhruba 16 kilometrů tratí se zatravněným svrškem, přičemž jeho celková plocha je téměř 111 tisíc m2. Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí (22 %) a automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc m2. Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování je přibližně 1000 litrů na 1 m2 zatravněné plochy, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody. Vyjádřeno v nákladech, jedná se o cca 1,5 milionu korun ročně. Pokud bychom chtěli mít ve stávajícím rozsahu celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to nejen investiční náklady na vybudovaní zavlažovacích zařízení, ale také 4-5 násobně vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých 6 milionů korun jen na zalévání. Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás nejen výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu, ale v konečném důsledku by na 100 % splňovaly všechny městotvorné a environmentální vlastnosti, které se od nich očekávají,“ uzavírá Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch
Zatravnění tramvajového svršku není nic nového. V Praze se až dosud využívá tráva a na několik úsecích je osazeno i automatické zavlažovací zařízení. Je jen dobře, že se nad zatravněním tramvajových tratí začíná víc přemýšlet i z hlediska údržby a hospodaření s vodou. Kromě uvedených směsí, které testují na Bělohorské ulici, jsou také známé trvalky a skalničky ideální na slunečné skalky a vyžadující minimální údržbu. Časem uvidíme, kterým rostlinám se v rozpálené letní Praze podaří skutečně přežívat s minimálními náklady.
Zdroj: Dopravní podnik Praha
FOTO z pokládky travních koberců: DPP – Daniel Šabík.
Ilustrační foto: B.Borová, IZDoprava
